Viola, členka rodiny smyčcových nástrojů, je nepostradatelná v každém hudebním souboru. Její altový tón vytváří harmonii mezi vysokými a nízkými hlasy, což z hráčů na violu činí klíčové postavy komorní hudby, orchestrálních ansámblů i folklórních uskupení. Stále častěji se však také objevuje jako sólový nástroj.
Hra na violu vyžaduje větší fyzické nasazení než hra na housle, zejména kvůli větším rozměrům nástroje. Proto je důležité zohlednit fyzické možnosti každého zájemce. V naší výuce přistupujeme ke každému studentovi individuálně, a začínající žáky učíme na menší velikosti violy, aby pro ně byla hra příjemná a přirozená.
Hra na violu
Výuka probíhá individuálně a zaměřuje se na komplexní ovládnutí nástroje. Klade důraz na technickou zdatnost, schopnost interpretovat obsah a výraz uměleckého díla. Zahrnuje také hru z listu a základy improvizace. Cílem je rozvinout u žáků nejen technické dovednosti, ale také jejich hudební cítění a kreativitu.
Hudební nauka
Předmět je povinný pro žáky od 1. do 5. ročníku I. stupně. Nabízí teoretické základy potřebné pro hudební praxi, otevírá dveře do hudebního světa a rozvíjí dovednosti důležité pro každého hudebníka. Učení je strukturované, přizpůsobené věku žáka a propojuje teorii s praxí.
Markéta Dudíková, DiS.art
Instrumentální a vokální praxe
Instrumentální a vokální praxe je důležitým prvkem hudebního vzdělání. Práce ve sboru nebo orchestru posiluje schopnost naslouchat, reagovat a přizpůsobovat se. Společné provádění hudby vyžaduje synchronizaci, vzájemnou důvěru a respekt k ostatním členům. Toto kolektivní prostředí žákům poskytuje prostor nejen k jejich vlastnímu hudebnímu růstu, ale také rozvíjí jejich sociální dovednosti, jako je komunikace, empatie a týmová práce. Předmět je povinný pro žáky od 4. ročníku I. stupně.
Jana Davidová
Marie Davidová